28. února 2016

Kolonáda na Rajstně

Včerejší výlet bez dětí. Ani bych je tam v takovém počasí nebrala. 
Bylo dost větrno a nahoře jsem měla co dělat abych udržela foťák v klidu a vyfotila kolonádu bez pohybu :-)








Víc o ní zde.
Byl to moc hezký výlet :-)

Jarka

25. února 2016

Špenátoví šneci s nivou

Když jsem dnes v obchodě uviděla špenát, tak jsem si řekla, že musí jít se mnou domů:-)
Dostala jsem chuť na šneky z listového těsta plněné špenátem a nivou.
Až tak jednoduché to je.




Potřebuji jen: 
mražený špenát (tepelně upravit, dochutit, já dávám jen sůl, pepř a česnek)
nivu asi 150 g
listové těsto
vajíčko na potření
na posypání hrubozrnnou sůl, semínka (podle chuti, nemusí být)

Nejdřív jsem si udělala špenát, aby mi trochu vychladl, pak rozválela těsto, zastrouhala nivou, rozdělila špenát na celou plochu. Opatrně zavinula a nakrájela asi 2 cm silné kolečka. Potřít vajíčkem, posypat semínky a solí.
Dát na plech vyložený pečícím papírem a na 190°C péct asi půl hodiny. Do zezlátnutí těsta. 
Jsou výborné teplé, studené, hned nebo i druhý den jestli zbudou :-)

Dobrou chuť!

Jarka


23. února 2016

1. narozeniny :-)

Nějak jsem je prošvihla :-)

Tento blog je měl už 18. února, ale já jsem se zahrabala do různých chtěných i nechtěných činností a nakonec jsem na to úplně zapomněla.
Takže malé připomenutí až dnes :-)

CÁCORkA je ještě hodně mladá, ale píši ji hlavně pro sebe. Je vlastně celkem chaotická, co se týče různorodostí příspěvků. 
Je tu jen málo pravidelných rubrik a to jsou dorty a mé pečení a ještě záchvaty focení, které mě ale se zhoršenou kvalitou světla celkem opouštějí.





A malé shrnutí toho co mě tak napadá, co se za ten rok událo:
Sebík už je bez kočárku.
Začal konečně mluvit.
Káča si dala druhé kolo zápisu do školy a konečně také půjde.
Já jsem neskutečně zestárla (aspoň jak se vidím já, to ty děti ;-)).
Udělala jsem si víc jasno v tom co chci dělat a jak často.
Nezmoudřela jsem, ale udělala jsem si jasno, čeho se chci v životě držet.
Přešla od jednoho pohybu (tanec) k jinému (rychlochůze), víc mě to baví (má to lepší výsledky) :-)
Stále jsem si ještě nedoléčila rameno, :-( táhne se to víc než rok!
Naše puberťačka mě točí čím dál víc :-)
Ta mladší se do té puberty už také žene!
Koupili jsme dům a máme co dělat, aby jsme konečně začali něco dělat.
S manželem jsem prožila další rok v pohodě (nechci nic zakřiknout).

 No, je toho hodně a všechno je tak nějak v pohodě :-)


Žádnou soutěž jsem pro Vás nevymyslela, protože bych chtěla nabídnout něco ze sebe a protože žádné ruční práce nedělám, tak bych mohla upéct dort, ale ten by se špatně někam zasílal. Takže žádná giveaway. Ale jestli máte zájem aspoň o malou drobnost, tak když mi do mailu j.jersakova@seznam.cz zašlete svou adresu, tak Vám zašlu aspoň pěkný pohled s pozdravem :-)

V každém případě jsem ráda za Vás čtenáře a hlavně za komentáře, které mi tu necháváte:-)
Moc děkuji za každou Vaši návštěvu a velmi si jí vážím.

Jarka





21. února 2016

Dort pro Maxe


Tentokrát je korpus světlý vanilkový a kokosový. Krém na celý dort je z mascarpone se šlehačkou. Promazávala jsem višňovou marmeládou s rumem a přidala kousky ananasu.



Zdobený pouze na vrchu lžící :-)

Všechno nejlepší k narozeninám Maxi ;-)

Jarka

17. února 2016

Odkaz minulosti

... jeden z kousků, který se mi podařilo krásně vyčistit. 

Teď už slouží původnímu účelu :-)

Je nádherná!




Díky, že jste ji nevyhodili ;-)

Jarka

15. února 2016

Donuty jak od Simpsonů

Udělali jsem si na Valentýna donuty, oslava to byla pro všechny, protože všichni sladké milují :-)

Fotku jsem musela udělat už při zdobení, protože na později prostě nic nezbude :-D To mi bylo jasné hned, znám přece svoji rodinu :-)

Recept jsem použila tento.

Jsou nebo spíš byly výborný.
Nejvíc mi chutnala varianta středů obalených ve skořicovém cukru ;-)







Jestli také vyzkoušíte, tak dejte vědět jak vám chutnalo :-)

Jarka

12. února 2016

Tulipány, ...

... nádherné tulipány. 

Posel jara u mě doma :-)

Možná by jich chtělo ještě pár přidat do kytky, ale už teď jsou úžasné.




Objednávala jsem na tady. Mají spousty zajímavých věcí a posílají i na Slovensko :-)
A obchod opravdu musím pochválit, protože komunikace úžasná, večer objednáno a ráno již v poště. Při registraci jsem ještě dostala kupon na slevu a na FB mají valentýnskou slevu 15%.
Nechci dělat nikomu reklamu, ale tato firma si ji zaslouží :-)

Horní obrázek focen Nikonem a spodní telefonem :-P
Foťák nádherně vykreslí na barvy, telefon nádherně ostří a dodá atmosféru :-)

Dnes odpoledne jsem už nechala zimní boty doma a vyrazila v teniskách.
Nádhera!

Jarka

10. února 2016

Náš Tereza ;-)

Foto před třemi lety :-)

Náš kocour Tereza byl uznán 100% kocourem a vykastrován.
Posledních několik týdnů býval problém se vracet domů a jen jsem ho sledovala jak vrká na protějších střechách, tehdy ještě dvou prázdných domů (dnes při západech slunce už jsou vidět novostavby, které tam vznikají) a po několika dnech se vrací totálně rozhozený, dobitý, hladový.
Aby následně utekl znovu a přidělával nám další starosti. 

Tu poslední noc, co jsme ho museli násilím zavřít doma, protože byl objednaný k veterináři a měli jsme strach, že by se zas několik dní neukázal, to byl masakr. Celou noc plakal zavřený v kuchyni a poničil tapetu a stěnu u dveří jak škrábal. Nikdo se pořádně nevyspal :-)

Pak už byl klid :-D

Před třemi lety po probuzení z narkózy. Sotva chodil, ale místo na odpočinek si našel opravdu
příhodné :-)

A proč Tereza?

Prostě se tak už jmenovala.

Terezku dovezl manžel jako dárek k narozeninám pro mě. Když mi ji dal do náruče, okamžitě se vydrápala pryč, já jsem potřebovala ošetřit škrábance ve výstřihu  a vyřešit svou alergii na kočky (ta se naštěstí projevuje jen na těch škrábancích, že šíleně svědí) a pak jsme ji hledali po bytě. Našli jsme ji, až když jsme to vzdali a já šla naplnit pračku, protože právě tam byla vlezlá :-)

Šíleně se bála, bylo jí kolem 7 měsíců a několik dní jsme ji v bytě neviděli, protože byla zalezlá pod sedačkou. Vylezla jen když jsme šli spát a byl tu klid.
Nechávali jsme ji, potřebovala si zvyknout na nové prostředí a novou rodinu.
Víc než rok se neukazovala ani když k nám přišla návštěva, zjistili jsme, že nemá cenu ji nutit, protože z toho měla hrozné trauma.
S námi se po nějaké době v jedné místnosti vyskytovala :-) Bylo to ze začátku jako mít a přitom nemít kočku :-D Krmili jsme ji, čistili po ní záchod, ale nemohli se pomazlit, sotva pohladit.
A pak přišlo nevyhnutelné, oni mainy později dospívají a jsou hrozně chlupatý, takže jaký byl objev, že naše Terezka je kocour! :-D
No a celkem teplá zima asi jako máme teď, tomu dodala ten jarní nádech a Tereza začal chodit ven, byl tam víc než doma a bylo to neúnosné. 
Kastrace byla jediná možnost jak o něj nepřijít.





Teď je to mazel největší, chodí za námi jak pes, spí na neuvěřitelných místech, často ho vůbec nemůžeme najít :-)
Když dojde návštěva a je mu sympatická, tak si jí klidně vleze na klín a nechá se hladit. Ještě před rokem nemyslitelné. 
Vůbec si nedokážu představit, co s ní předchozí majitel dělal. Dostali jsme ji zdarma, prý byla terorem všem v původním domově.

A to je vše k jednomu / jedné Terezce.
Jméno mu prostě zůstalo a vůbec neřeším, že je to kluk ;-)

Jarka

8. února 2016

Hodina H

... a také minuta M.

Je to pokaždé jen malá chvíle, kdy se ukáže tak nádherné nebe a během pár minut je vše pryč a pak už jen tma.






Jsou foceny v různé dny, 
ale ty následující jsou dnes.




Vše je foceno mobilem, nevím proč, ale zrcadlovkou se mi to nikdy nepodařilo vyfotit tak pěkně :-)

Jarka

5. února 2016

DIY hrníček

Úplně obyčejný bílý hrnek, který jsem polepila washi páskou (rýžový papír).
Je to velice jednoduchá ozdoba a drží až neskutečně dlouho :-)

Hrníček jsem polepila 6. ledna a dnes jsem jej fotila se svým ranním čajem. 
Chybí mu jen vrchní nálepka, kterou Káča sloupla. Možná by nevydržela tak dlouho, protože byla poměrně vysoko. 
Hrníček je téměř denně používaný a ručně mytý. Jediná myčka u nás jsem já :-)

Je to spíš vánoční motiv a těch pásek jsem si pořídila spoustu, tak ji možná sloupnu a dám si na hrnek jinou ;-)

Udělám si fotohrnek ;-)

6.1.2016


5.2.2016

Včera jsem dostala tyhle krásky. Přinesl mi je manžel k svátku :-)




Tentokrát jsem to čekala a ne jako posledně, kdy jsem ne s nevinným úsměvem zeptala: "A co jsi provedl, že mi neseš kytku?"
Prý jen tak, že se mu líbila :-D
Jojo, až na oslavě Káčiných narozenin jsem dávala historku k dobru a on mi s klidem povídá, že byla k výročí svatby:-)
Tak na to jsem si opravdu vůbec nevzpomněla. Ale všechny jsem pobavila ;-)

Jak náročné jste na kytky, oslavy výročí a jaké máte rády? Já růže miluji a ještě spoustu dalších kytek :-)

Jarka

3. února 2016

Muffiny, naprosto luxusní ;-)


Už zase peču!
Nevím na co se mám vymluvit dnes, jestli, že byly Káči za odměnu k dnešnímu zápisu do první třídy nebo že jsem se potřebovala zbavit zbytků :-)

Oboje je pravda, takže si to přeberte :-)




Měla jsem zbytek pečené řepy a do koláčů namočené rozinky, na které jsem si vzpomněla až byly koláče v troubě :-D

Takže sem dala dohromady recept, kdy se vše zužitkuje.



Recept:
190 g polohrubé mouky
100 g cukru
nastrouhanou červenou řepu (já měla zbytek, asi 45 g jen tak na barvu)
3 vejce
vrchovatá lžíce povidel
100 ml oleje
prášek do pečiva
namočené rozinky (já je měla asi 2 dny ve vodě:-))
čokoládové pecičky (bílá čokoláda, kupuji v tescu, dala jsem polovinu 100 g sáčku)
trochu rumu podle chuti

Vše jsem promíchala, naplnila přesně 12 větších papírových košíčků a pekla na 180 °C do zezlátnutí.
Po vychladnutí jsem ještě ozdobila šlehačkou a cereální hvězdičkou od Granka.

Další z receptů, které budu určitě opakovat, protože byly výborné :-)

A ještě tu mám pár fotek na pochlubení se tou naší školačkou ;-)





A tenhle úžasný pohled z okna jsem objevila u jejich budoucí třídy. 
Bude se dívat domů :-)


Jarka